Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

damn-girl: uff! Zatím mě nic nenapadlo. Jen chci říct, že jsem si vždycky chtěla vymyslet nějaké symbolÿ, kterým budu rozumět jen já . Nikdy jsem ale nic takového vymyslet nezkusila, protože trpím tím, že když nějakou věc udělám stylem "Takhle si to určitě za delší dobu budu pamatovat, co to je/znamená", a když na to přijde, tak nevím samozřejmě nic, co to mělo znamenat