Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

tlapka: Ne, já to fakt radši nechci číst!
Devět let tak hrozně nezní... to spíš to skoro půlka života. Vidíš, kdybys to dala půl na půl mezi blog a jazyk, mohlas psát v portugalštině! Ale nevím, kdo by to četl, takže správná volba!
Děkuju. Je to boj, ztrácím motivaci a nacházím ji zpravidla v jedenáct večer s magickým "zítra". Už mám před sebou "jen" posledních 200 stránek plus praktické úkoly a přípravu na obhajobu.