Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

jaňule: Ty jsi taky taková blogová stařešina, což? Já na rozdíl od tebe těch adres vystřídala kvanta ale můj blog na pise.cz ještě existuje (vyletnici.svetu.cz). Byl nejlepší, ale dvě pizdy mi to zkazily, takže pak byla kratja (na vlastní doméně) a ta žila dva roky, než jsem nechala doběhnout její licenci a teď oxiduji na blogspotu a vždycky přemýšlím nadtím, jak jsem měnila tamto a tamto a kdeže bylo támhleto? Taky nejsem už nejmladší a občas se stane, že člověk zapomene ale takhle utéct z rehabilitace! No teda! Tím jsi mě dostala
Jen se hezky uč, ať jim to pořádně natřeš! )

PS: Půlka lidí nevěděla, že ke státnicím máme mít otázky od vedoucího a oponenta vypracované na papíře a že se to odevzdává. Je fajn si přečíst sdělení děkana, i když je to dlouhý