Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

wolfgirl: No snad se nám nezačínáš flákat? :-O
Náhodou si myslím, že když už si říkáš, že se nic nestane v případě neúspěchu, je to dobrý krok k vnitřnímu klidu. Jenom se nesmíš obávat, že ti to začíná být jedno. Totiž možná, že svým způsobem začíná, ale... začínám se zamotávat
Asi takto: Když jsem na škole začala stresovat, že něco MUSÍM, tak se mi průměr vždycky zhoršil. Pak mě napadlo na to "kašlat". Však maximálně si to opravím, doma mě hlavu nikdo trhat nebude... A ejhle - známky šli nahoru. Tak nějak vedu i ségru, protože je snad ještě větší trémistka, než já (jestli to jde). Tak kašli na nějaké slavné studium, v klidu udělej co máš, nic neřeš a hlavně se nestrachuj, že by ti snad na něčem přestalo záležet. Protože co? No není to pravda. Jsi akorát v dobrém duševním rozpoložení.. asi tak bych to řekla