Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

mixx: Musím přiznat, že mě tvůj článek pobavil, vtipně psané. Každopádně sdílím tvé pocity a je mi jasné, že za pár let je budu sdílet ještě více. Co se týče psychických (a fyzických ) problémů, tak jsme na tom byly stejně. Dokonce i s tou bakalářkou jsem na tom byla podobně. Svou 30 stránkovou seminárku jsem napsala během týdne, můj rekord, nechápu, jak se to stalo. Tobě se klaním, tři dny bych už opravdu nedala.
Ten status je geniální.
A písnička je docela fajn, jen teda před takovou zkouškou bych měla v tu chvíli chuť vyrvat radio z auta a prohodit ho předním sklem.
Těším se na pokračování.