Ve starých kolejích

V pondělí jsem se vrátila do práce. Byla jsem dost vynervovaná, i když jsem věděla, že loni i předloni to klapalo, teď mi byla představa, že si stoupu před partu dětí, nějak proti srsti. Že to nebude dobré, jak to zvládnu a taková ta moje klasika. Ale když jsem si udělala přípravy, zapnula v práci interaktivku a šla si dolů k šatnám vyzvednout děti a představit se rodičům, když už nebylo zbytí, tak jsem se zklidnila a šlo to fajn. Rodiče se usmívali a děti byly úplně nadšené z tabule, když jsem jim ukazovala, že se na ni píše i prsty. Pak jsem šla odevzdat předškoláckou skupinu a vzala si školáky. Děti z 2. - 4. třídy a dva sedmáci. Takže paráda, budu dělat troje přípravy. :D Ale nevadí mi to. Hlavně, ať jsou děcka v pohodě a rodiče spokojení.

Mimochodem, letos mám úplně jiné děti než loni. Předškoláky učím vůbec poprvé, ale ve školní skupince nemám ani jednoho zloňska, jsou tam i ti sedmáci a "podařilo" se mi něco nevídaného - napříč všemi skupinami loňskými i letošními nemám žádné opakující se jméno! :D A na první příležitost se provalila i zřejmě největší kecka, jeden klučina mě hned ve dveřích uvítal (ne já jeho) s tím, že to tu zná, že už sem chodí na kroužky čtvrtý rok a osobně na třetí počítač od dveří nainstaloval Minecraft. Komunikativní děti jsou radost. :D A pak mě rozsekal tím, že když mu po dlouhé době naskočil monitor u počítače, s naprostou samozřejmostí zahlásil: "Heuréka!". :D

Klučina1: "A paní učitelko, to už musíme sedět vždycky tam, kde dneska? Paní učitelka ve škole říká, že jo."

Klučina2: "No jasně, ono by to bylo divné! Představ si, že někde sedí Patrick a příště by tam byl Spongebob!"

Ve škole klasika. Začínám mít nos rozedřený od knih. Dnes mě čeká Kolářova poezie a taky moje seminární analýza do stylistiky. Máme volnou ruku při výběru analyzovaných komunikátů, tak jsem vyhrabala své výstřižky z letošního Wimbledonu a budu porovnávat, jak o postupu Petry Kvitové do finále pojednává Blesk a Právo. Sedla jsem si hned k počítači a načrtla základní myšlenky, abych za dvě hodiny zjistila, že už mám 2,5 normostrany z požadovaných 8. A to jsem analyzovala zatím pouze neverbální stránku věci! :D Takže myslím, že až popíšu i to ostatní a převedu to do patřičné úrovně za pomocí odborné četby, bude to solidní.

Naopak výbuch byly moje konzultace k bakalářce. Počítala jsem s tím. Cítila jsem, že to není k ničemu, ale nemohla jsem přijít s prázdnýma rukama, tak jsem dala dohromady pokus, aby bylo co kritizovat a padly konkrétní rady. Paní profesorka je moc milá a naservírovala mi to velmi něžně, ale jednoznačně, ale shodly jsme se, že takto prostě ne. Odcházela jsem ale ne jako spráskaný pes, ale s odhodláním napsat to znovu a líp. Naprosto mě ale zaskočila, když se v půlce své decentní kritiky zaklonila na křesle, podívala se na mě a naprosto vážně mi sdělila, že si na seminářích nikdy nevšimla, že mám krásné oči. :D Potěšilo mě to, ale byla jsem fakt překvapená, takže jsem se nezmohla ani na pořádné poděkování. :(

Chuť jsem si spravila ve čtvrtek. Seminář dějin ekonomie byl naprosto suprový, bavilo mě to mnohem víc než na gymplu. A vosy taky otravovaly v zadnějších řadách, takže jsem ani nepřišla k újmě. :D Pak jsme měli literaturu a tam došlo na můj referát podle studie z antologie o Skupině Ra. Předemnou referovala ještě jedna slečna a docentka ji moc nepochválila (ale vážně, jak může ve třeťáku na výšce někdo úplně celý referát ČÍST?), takže jsem se necítila úplně jistá v kramflecích, když jsem začínala (hlavně jsem si ještě v semináři musela vygooglit autora té studie, protože jsem přehlédla, že máme mít info i o něm). Protože nezbývalo moc času do konce hodiny, docentka mě naváděla otázkami přímo k tomu nejpodstatnějšímu a na závěr mě pochválila, že ano, že takhle si to představovala. A obzvlášť, že jsem vybrala dobré a velmi výstižné úryvku z textu (máme vždy vybrat ukázku, která nejlépe vystihuje téma, a rozeslat ji ostatním). Winner! :D

Takže co teď? Přepsat bakalářku, přečíst haldu knih a připravit se na referát do stylistiky. Tam musím rozebrat jazyk inzerátů na základě excerpce jednoho výtisku nějaké deníku. To bude možná horší než ta seminárka, protože zatím všechny noviny, co jsem si prohlídla, měly max 10 inzerátů. Vždycky se mi zdálo, že jsou plné inzerce, a teď, jak to člověk potřebuje... grrr. :D Chci si dát příští týden dohromady materiál a vzít si to s sebou na víkend k volbám. Účast je u nás vždycky mizerná, takže bych ten čas v komisi chtěla zužitkovat efektivně. :D

Jsem optimisticky nalazená. Sice se mi nepovedla bakalářka, nemám tušení, jak zvládnu státnice, ale tento týden mě ve škole nesežraly vosy, vybrala jsem si v menze jedlé všechny tři obědy a mám tu vynikající burčák přímo z Moravy. :D

A jak se máte vy? :)