Zhruba před měsícem jsem se odhodlala k čistce ve svém šatníku. Spousta věcí šla na menší úpravy, pár jsem jich přeřadila do kategorie "na doma", pár jich šlo na hadry a pár v podstatě nenošených jsem poslala do oběhu pro méně vyvinuté známé. Při zkoušení na mě ale naplno dolehl fakt, že za á se na vysokoškolačku často neoblékám dost elegantně (do školy to kašlu, ale do práce by se to slušelo, když jsem ta pančelka), za bé mi chybí pár základních kousků pro kombinace, no a za cé - když jsem ztmavila vlasy, musím prosvětlit šatník světlými nebo výraznými věcmi.
Cestou na rehabilitace jsem si skočila do obchůdku, který má místní fotografka. Když se přestěhovala do většího, rozšířila své služby i o butik a má tam pěkné věci, navíc mě zná odmalička a mamka jí tam dělá solidní tržbu, takže mi vždy dá malou slevičku navíc. :D Přišla jsem si pro sukni a svetřík - šlechtí mě, že jsem s těmito věcmi opravdu odešla a nic navíc jsem si neodnesla, i když jsem pokukovala po asi čtyřech tričcích, dvoje šaty se mi líbily... sako bych možná do práce taky vynosila... Znáte to, dámy. :D Každopádně mám pěknou úzkou sukni po kolena - hnědou s takovým asymetrickým oranžovým a tmavě žlutým pruhem - a svetřík - černý s kamínky podél zipu.
Na mém seznamu co-potřebuju-abych-nenosila-furt-to-samé tak ještě zbylo tričko s dlouhým rukávem (na podvlečení pod trička a vlněné roláky bez rukávu), rolák, plavky a opasek. Protože je to na mě opravdu velký nákup oblečení, ocenila jsem, když mamka donesla časopis s knížkou slevových kuponů. Tak jsme i s mamkou a Terkou vyrazily do Karoliny-Fukušimy.
Nejprve jsme vpluly do Orsay. Byla tam nechutná koncentrace lidu, takže jsem si zkusila jeden rolák, zjistila, že si vezmu jiný než bílý (spíš průhledný) a nebudu se tu dál tísnit. Terka si stejnou metodou ukořistila košili a šly jsme vystát další frontu - u pokladny. Jestli mi ještě někdo šlápne na nohu a píchne mě do zad věšákem, nechávám tu ten rolák i se slevou a zdrhám k autu... Zaplatily jsme a hurá ven. Terka akorát byla zklamaná, že její košile už byla zlevněná, takže se na ni slevový kupon nevztahoval.
Pak jsme se protáhly pár obchůdky, ale nic nám nepadlo do oka. Pak Terka vplula do obuvi, že potřebuje boty na pozdní podzim. To bude asi něco mezi mým "ještě se dají nosit botasky" a "už si musím vzít kozačky". Celá nadšená našla moc pěkné a skvěle padnoucí boty za 1300, načež zjistila, že tenhle obchod se jako jediná obuv v celé Fukušimě slev neúčastní. Vzala to ale s klidem a boty si vzala s tím, že by stejně nějaké sháněla a na její nohu jí sedí málokteré.
Mamka mi pak dala tip na Oodji. Nikdy předtím jsem tam nebyla, ale za deset minut jsem tam ukořistila dvě trika s dlouhým rukávem, jedno neutrální krémové a jedno krásně oranžové, u pokladny jsem si pak vzpomněla, že sháním i opasek, tak jsem si vzala takový obyčejný hnědý, díky kuponu mě celý nákup vyšel na zhruba pětikilo. Tak se to dělá. :D
Chyběly už jenom plavky. Mamka se sice zatvářila divně, jestli nejsem magor, shánět plavky v půlce září, ale co - na zahradě můžu být i ve starých, ze kterých mi, ehm, něco už tak trochu přetéká (nebo si vzít pořádný vršek, který totálně nepasuje ke spodku), ale v zimě chceme s mým drahým na krytý bazén a plavky, ve kterých bych mohla vyjít na veřejnost, prostě nemám. Pak si ale vzpomněla, že nějaké plavky ve výprodeji měli v Marks&Spencer. Vážení, to byl kup! Měli jich tam posledních pár, ale kupodivu tam byly jedny, které mi velikostí i tvarem sedly. A pozor, za pouhé 200, sleva z 1050. :D Fakt dá někdo litr za plavky?
Výhodný kup jsem zašla oslavit do Oxalis, kde jsem si koupila pořádnou zásobu maté (semestr se blíží) a ovocný čaj třešeň-banán, to jsem zvědavá, jaké to bude. Pak se Terka trochu zachmuřila, že mně se podařily samé super koupě, a ona má nákupy za plné ceny. Tak slavnostně urvala ze sešitku kupon na 50% slevu do Starbucks a dala si dýňové latté. :D
V neděli jsme jely mamkou na oběd do Karviné, který mám slíbený ještě za zkouškové (zimní :D). Vedle je taky nákupní centrum, tak jsme se tam zašly mrknout se zbývajícími kupony. Mamka si nakoupila v Tescomě pár vychytávek do kuchyně a já jsem si konečně v klidu prolezla Orsay. No a tam jsem si koupila ještě tričko. Sice nemám ráda nápisy na oblečení, ale tohle byla láska na první pohled. :)
Takže suma sumárum, jsem nadšená a v obchodech mě zase dlouho nepotkáte. Vlastně ještě potřebuju hrubé punčochy, abych mohla místo kalhot nosit i v zimě sukně, ale to už je drobnost.
A co vy, už máte zimní výbavu? A dokážete nakupovat podle seznamu, nebo se necháte zlákat? :)