Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

boudicca: Tento typ pomoci je mi ohromně sympatický a moc vám fandím . Jak píšeš, nic to nestojí, "jen" čas (který už bohužel na podobné projekty nemám, jinak bych se taky ráda do nějakého podobného dobrovolničení pustila). Přiznávám se, že dokud jsem nečetla několik příspěvků jako je ten u tebe, vůbec mě nenapadlo, že je situace s útulky tak tristní. Stejně jako ty i já jsem čekala, že jsou tam jen stará a problémová zvířata. Jenže ono to dává smysl - dneska je ohromná nabídka, chovat může každý a někde ta zvířátka prostě skončit musí... Což je dost smutná realita A je super, když se o možnosti adopce dozví co nejvíce lidí.