Říkejte mi programátore

Začalo to nevinně, tentokrát ani ne po víně. Spíš po migréně, která se mi protáhla na dva dny, mě osvítila inspirace a splácala jsem záhlaví, které momentálně vidíte. Pokud ne, stiskněte F5. Pokud ani poté ne, tak holt nejsem tak dobrá, jak si myslím. :-D

Jenže jsem si říkala, že k němu by šlo dobře vymyslet nějaký ten css design, kterému jsem se pokoušela přijít na kloub už minule. A protože jsem po té migréně byla dostatečně zfetovaná mentolovou tyčinkou, kterou si v krizi patlám na spánky, nedala jsem pokoj, dokud se mi nepovedlo stvořit a otestovat funkční kód. Tímto se omlouvám třem chudákům, kteří byli podle počitadla online a svědky tohoto testování. :-D

Dneska jsem ho dokončila a jsem z něho střídavě nadšená a zdeprimovaná.

A abyste pochopili, co mě donutilo překonat nástrahy css, přikládám fotku mého druhého programátorského zážitku - programu Logicola, ve kterém jsem se učila na zkoušky z logiky. Asi uznáte, že po tomhle mě nějaké css jen tak nezaskočí! :-D

P.S. A velké díky patří Sigrun a její css instruktáži. Díky moc. ;)

P.P.S. A vám všem díky za přízeň. V lednu zde zavítal 40 000. návštěvník blogu. Ne, že bych si na číslech zakládala, pro mě je podstatnější spíše odezva, ale je to příjemné číslo, které už o nějakém tom smíření se s mým blogem vypovídá. A že to číslo tak naskakuje se nedivím od doby, kdy jsem krátce po zveřejnění článku o Postcrossingu viděla online hned 10 lidí. Takže díky, snad se vám tu bude líbit i nadále. :)