Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

widow: Ok. V předchozím komentáři jsem psala, že bych do postcrossingu asi nešla, ale čím více toho o tom vím, tím větší mám chuť se do toho pustit. Jen by mě zajímalo, co jim tak píšeš nebo co píšou oni tobě. Přijde mi totiž, že na takové pohlednici není moc místa (aby to nebylo jako na Twitteru, 140 znaků a šlus!).