První doručené pohlednice

Už jsem se vám pochlubila s prvními odeslanými pohledy a je na čase předvést skvosty, které mi dorazily na oplátku.

Až příště, máte smůlu a já taky. :D Ještě nedorazily, ale vzhlede k tomu, že jsem už šest poslala a ke dnešnímu dni jich pět dorazilo do cíle, očekávám odměnu každým dnem. Ale jestli si mě vylosoval nějaký nešťaslivec někde ve Rwandě, tak si asi na doručení počkám. :D No, jestli zítra udělám zkoušku z logiky, udělám si radost a pošlu nějaký další. Jinak budu čekat až na nějaký příchozí. :) 

Jeden z rozepsané šestice pohledů (do Ruska) ještě putuje (ne, že by mě to překvapovalo), ale už se mi povedlo někoho (snad) potěšit v Německu - tam dorazily pohledy za 4 a 6 dní, byly to ty s petrklíči a s ostravskou radnicí (omlouvám se za kvalitu skenu, ve skutečnosti je pohled příjemně oranžový). Dále byly doručeny pohledy do Nizozemska (za 10 dní podle statistik, ale ve skutečnosti to bylo za necelý týden, protože jsem se opozdila s odesláním) a do USA. Ten překvapivě dorazil už jako druhý a zabralo mu to pouhý týden, očekávala jsem dvojnásobek. :) No a rovné dva týdny to trvalo do Běloruska. :)

Kromě té slečny z Nizozemí mi všichni po doručení pozdravu napsali vzkaz, kde poděkovali a řekli mi něco o sobě. Třeba Wolfgang z Německa se chystá do Prahy na půlmaraton. Bylo milé si to přečíst, i když nemám tušení, kdo to je. :-D Ale vážně, je to milé. I kdyby kecali, že se jim ten pohled líbí (ale ta Eifellovka byla fakt hezká, za tím si stojím!).

P.S. Jsem nadšená z mapky, která tyhle cesty zachycuje, tak jsem vám ji vyfotila. Zatím moc plná není, ale ta pavučinka se mi hrozně líbí. :D Ta neukončená šipka je do Ameriky, ale radši jsou se zaměřila jenom na Evropu, protože z měřítka na celý svět nejde vůbec nic vyčíst. :)