První várka pohledů

 Tak, pár dnů uplynulo a já jsem si nejhnusnější týden zkouškového zpříjemňovala pohlednicemi. Ale mám alibi, nejely mi autobusy, tak to nebyla žádná ztráta času! Tady je první várka pohledů, které vyletěly z hnízda (nakonec jsem si dolosovala i další tři, takže jsem vyslala do světa celou pětici):

Tammy z USA jsem poslala první pohled (odesláno 7. 1.). Omluvte prosím poutko v záběru, všimla jsem si ho pozdě. :-D Slečna o sobě psala, že pomáhá zvířatům a dětem v charitě, tak jsem jí vybrala štěně s pugétem a poslala jí ho jakožto poděkování. :) Navíc má moje sympatie, protože má doma tři psy z útulku - a to zlatého retrívra (kterého máme taky), bišonka, co se narodil bez očí (kterého mám taky, jenže s očima), a nějaký mix.

Tento pohled má před sebou nejdelší cestu: 8 783 kilometrů, protože musí projet skrz celou Českou republiku i Ameriku, já jsem z východního kraje a ona ze západního. 

Každopádně mě potěšilo, že na poště si s ním věděli rady. Víte, tady v té naší zadničce, to je fakt zatěžko a k neuvěření. :-D Nicméně pán za přepážkou (to jsem viděla teda poprvé!) byl hodný, poradil mi - a snad to i všecko správně olepil a orazil, jak jsem sledovala tu proceduru, je to docela věda. :-D Každopádně mě potěšilo, že poštovné do takové dálavy stojí opravdu 21 korun. To je docela přijatelné. :)

Druhý pohled zamířil do Petrohradu (1 354 km), společně se třetím do německého Bonnu (810 km) jsem ho poslala 9. ledna. Yulia psala, že má ráda flamenco a kočky imitující lidi, ale to se mi sehnat nepodařilo, tak se musí spokojit s další navrhovanou kategorií - ilustrace z dětských knih. Tak samozřejmě je na cestě Krtek i se stručným popisem, co je to zač (a že ho všichni milujeme). :) A Sabine, která chtěla něco s přírodou, jsem poslala petrklíče. Napsala jsem jí, že pro nás Čechy znamenají příchod jara.

Mimochodem, ostravská pošta - luxus. Mají tam spoustu přepážek a převážně otevřených a volají si k nim pomocí takových těch lístků s čísly. Takže netuhnete v nejpomalejší frontě. :)

 A poslední dvojice (pošlu zítra, 10. 1.): Thea z Nizozemska (980 km) mi dala docela zabrat, chtěla něco s vodou, rybařením nebo deštěm. Až po třech dnech jsem sehnala aspoň rybník Svět, tak budu mít trošku zkreslenou statistiku. :( Zato Eugenia si na profilu vypsala spoustu možných námětů, sehnala jsem z nich Eiffelovku. Nevím, kde k ní v Bělorusku (774 km) přišla, ale prosím, má co chce. :)

Takže tolik k mé dosavadní aktivitě. Teď už zbývá jen počkat, až pohledy dorazí - a kdo si na oplátku vylosuje mě. :) Shválně, který pohled dojde dřív. Můj favorit je ten do Německa. Snad jaro přijde taky rychle... :D