Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

tlapka: Taky by mě lákalo poznat tu jejich kulturu a mentalitu, ale nejsem zastáncem násilného začleňování za každou cenu. Třeba různé romské písně, to je bezva, takovou hudbu jiní nevytvoří.
Osobní zkušenosti s Romy nemám, i když je jich u nás spousta. Zvláštní bylo, že na gymplu jsem viděla Romku jednu za celých 8 let... Vietnamce bych našla snad v každém ročníku - a většinou to byli premianti. Vietnamci prostě přijali naše pravidla, tam bude zakopaný pes.