Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

radus: Já jsem rozpolcená. Ono je fakt těžké neházet je do jednoho pytle. Ale moje kolegyně z hospody je cikánka, dva štamgasti taky a mám je ráda. Ovšem když vidím, co dokážou... Nicméně na romštinu jsem se přihlásila cíleně, abych jim rozuměla a lépe porozuměla. No a taky proto, že soc. pracovníků ochotných pracovat s romskou komunitou, je málo. Ale jazyk je to fakt hrozně těžký, nešlo mi to ani trochu a navíc mi nesedla učitelka. Takže jsem to vzdala. Ale ve zdejší knihovně jsem potkala knížku, z které jsme se učili a zauvažovala jsem, že bych se snad mohla učit sama. Nejdřív ovšem zapracuju na té angličtině