I když je začátek prvního semestru ještě relativně daleko, zdál se mi asi před dvěma týdny první sen o mém vysokoškolském studiu. No, doufejme, že to byl jen sen.
Šla jsem ke zkoušce z nějakého češtinářského předmětu. Vyrozuměla jsem, že mé snové já nechodilo na přednášky a bojkotovalo i přípravu na zkoušky. No, celá já. :-D A u zkoušky byla i R., nechápu, co tam dělala, protže jde do úplně jiného města na radiologického asistenta, což je obor pro filozofickou fakultu nepatrně atypický. :-D Uměla na 100% (ve skutečnosti na víc, ale už nedostala prostor to ukázat), no - celá R.!
Co na fildě dělal náš fyzikář z kvarty, u kterého jsem zkoušku skládala, jsem neřešila. Nadiktoval mi otázky, zapsala jsem si je a pak odešel. Respektive sedl do auta a odjel. Protože zadání se hemžilo divnými (patrně sprostými) termíny a zkratkami a nerozuměla jsem mu ani zdaleka tak jako koza petrželi, rozhodla jsem se poprvé v životě si zašvindlovat. Učebnici jsem dostala přímo na stůl. Jenže to byla taková zelená s vodníkem, co jsme měli ve třetí třídě na základce! :D
A pak už jsem ho slyšela přijíždět a vzbudila se. Takže jestli mě vyhodil, nevím. Co myslíte? :-D