Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

tlapka: Teda, děkuju vám všem za komentářovou smršť!
Jsem ráda, že nejsem sama, kdo je tímto problémem postižen. S knížkama je to ošemetné, já sice hrozně ráda čtu a neustále mám nějakou knížku rozečtenou, ale preferuji knížky z knihovny - některé prostě bohatě stačí přečíst si jednou a pak je vrátit, aby doma nezabíraly místo. Kupuju si až knížky, které se mi osvědčí a budu se k nim chtít vrátit (třeba zrovna Hunger games, ale i klasiky typu Pan Kaplan má třídu stále rád, Jamese Herriota atd.).
Loni jsem si nechala koupit kurz sebeobrany, ale letos se nic takového u nás nepořádá. Navíc teď si netroufnu nic takového plánovat, když nemám rozvrh do prváku a chci tam vetnout i nějakou tu brigádku...
Díky, Sargo. Zní to lákavě, možná to otestuju ve velkém, až se tu sejde rodinka na ty narozeniny.
Damn-girl, děkuju, letos jsi první gratulant, jestli si nepletu.