Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

marinka: Tak já to vidím zas z jinýho pohledu. Mám o 3 a půl roku starší ségru a naše vztahy od dětství byly různý.
Jako jestě hodně malý holky jsme si docela hrály, pak mě začala odstrkovat, že už je velká a :"nelez za mnou!" atd.Nejdřív mi to vadilo, pak už ne, už jsem taky měla svý kamarády a toliko jí nepotřebovala. No a časem se to upravilo a s přibývajícím věkem se to lepšilo a vycházely jsme docela dobře a vycházíme pořád. Ale taky se semtam neshodnem. Jinak jsem ráda, že mám sourozence.
Na druhou stranu Kamínek je jedináček, a prý mu to nikdy nijak moc nepřišlo.