Tlapka | Všehochuť poslední doby

Ráda bych vám zpětně popsala své zážitky za poslední.... jakou dobu? No dlouhou. Ale prostě to nějak nejde. Buď se učím, anebo, když už teda mám čas na to, co chci já, tak nepreferuji sezení na PC...

Bohatě mi stačí, že tu teď trávím čas nad webkami, které mám stvořit jako úkol do IVT. Bohužel nemám pádnou motivaci, když vidím, že oficiální stránky našeho ústavu nejedou, tak proč by měly moje? :D

Poněkud přitažené za vlasy se mi zdá i psát písemku ze zemáku na poznávání vlajek evropských zemí. Ano, chápu, že naučit se 48 vlajek by mělo být v mých silách, když spoustu znám třeba ze sledování sportu (taky se tak těšíte na Vancouver?). Ale vážně jsem nebyla připravena na fakt, že ty vlajky na písemce budou vytištěny černobíle! :D

Na našem ústavu se natáčí nějaký seriál. To už je dost samo o sobě, ale jobovka navíc - já v něm hraju. :D Sice jenom komparz a párkrát jsem se prošla před kamerou a dělala dav, ale není malých rolí a honorář jsem taky dostala, tak proč to neříct takhle? :D

 Od pátku jsem v poněkud depkoidním rozpoložení. A jak se tak dívám z okna, váhám, jestli je to podzimní deprese nebo jarní únava.

V laborkách z bioly jsme sledovali žížalu pod lupou. Dvě hodiny. To je dostatečná doba na to, abychom se stihli celá třída rozhádat o pojmenování žížaly. Mezi námi, jsou velice zákeřné. Předstírají, že jsou mrtvé, vy se otočíte pro protokol a zbytek laborek váháte nad songem Chytila jsem na pasece žížalu. Honíte žížalu po celé učebně a zdaleka vám nepřipomíná roztomilou kýčovitou Julinku.

K 17. listopadu byla na škole soutěž o nejlépe vyzdobenou třídu v komunistickém stylu. Byli jsme čtvrtí. Asi si nevšimli, že na našich lampioncích k VŘSR je zcela západní nápis HAPPY BIRTHDAY! :D

Mezi námi, jsem členkou místíního tanečního klubu. Ale o tom radši až příště, protože se mi nechce vzpomínat, jak jsem včera refermovala veškeré kouzlo pohybu. :D Ne, vážně, všem tomu přítomným se omlouvám.  

Tímto končím, mějte se hezky :)