Pomaturitní trio oddechovek

Po maturitě jsem trpěla averzí vůči textům, které projevovaly jakoukoli snahu mě poučovat, a vůči knihám, které by mohly být na seznamu povinné četby jakožto díla inteligentní až intelektuálská. Sáhla jsem tedy po několika čtenářsky nenáročných knihách.

Lucie Konášová - Dobrá čtvrť

Knižní verze seriálu ČT1 mě zaujala tím, že děj se odehrává během jednoho školního roku a hlavními postavami jsou maturanti, tedy lidé věkově blízcí mé maličkosti. Zatímco druhá série už mi přišla místy trošku přitažená za vlasy, ta první se držela v rozumných mezích a zabývala se osudy čtyř studentů, jejich rodin a třídní učitelky. Protože seriál vysílali už dávno, moc jsem si z děje nepamatovala, takže jsem nevěděla, jak se děj bude vyvíjet. Knížka byla čtivá, aspoň mi to tak po těch všech skriptech připadalo. :-D Jestli hledáte něco, co nebude na čtení příliš náročné, ale zároveň to nebude úplně blbé, zkuste. :)

Richard Sacher - Největší trapasy mého života

Autor knihy působil v mnoha periodicích, převážně bulvárních. Co tedy jiného očekávat, než zmapování situací, které se celebrity většinou snaží zatajit? Tentokrát ale více či méně známé osobnosti spolupracovaly a podělily se o své trapasy, svou troškou do mlýna přispěl např. psychiatr Jan Cimický, režisér Zdeněk Troška, atletka Šárka Kašpárková, zpěvačky Petra Janů a Heidi Janků nebo herec Pavel Trávníček. Některé historky byly z prostředí pracovního, některé ze soukromí, některé lepší, některé slabší... Mým osobním favoritem je mikulášská besídka Petra Jančaříka. Ke knížce jsem se dostala náhodou a jedno přečtení mi postačilo. Ne že by byla knížka nečtivá. Ale není to nic víc než historky, nad kterými se člověk někdy jednorázově zasměje a pokud mu některá z nich přímo neutkví v hlavě, za dva dny nevíte, co jste četli. 

Zdeněk Svěrák - Vratné lahve

Knižní verze filmu z roku 2006. Text je občas protkán nápady a poznámkami, které si autor zapsal během tvoření scénáře. Knížka se čte dobře a členění textu udělá radost příznivcům krátkých kapitol. I když příběh kvůli věku ústředního páru asi zapůsobí spíše na lidi o dost starší, než jsem já, nekomplikovaný příběh s jednoduše řečenými složitými věcmi se mi líbil. Akorát snové scény na mě působily rušivě, byť měly návaznost na ostatní dění. A závěrečné scény, to je doslova "úlet". :) Kdo má rád film, bude se mu líbit i kniha. Kdo film neviděl, bude ochuzen o kouzlo některých scén. :)