Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

killi: Kurňa, hned jsem musela zavzpomínat na svoje akvaristické časy. Taky jsem měla v akvárku pár neonek a pavích oček... Akorát mě to nikdy nechytlo, hlavně ty mrchy měly sebevražedné sklony a nacházet je ráno seschlé na koberci, to byl vždycky pozitivní začátek dne. A tak nějak jsem přes rybičky, andulky, krečky a králíky dopěla k tomu, že je pro mě vhodný jedině pes.