Úklid

ANO, JE TADY CHAOS!

AŽ O VÍKENDU KONEČNĚ VYPADNU ZE SEBEVZDĚLÁVACÍHO PROCESU, TAK SI UKLIDÍM.

PŘÍPADNÝ (ZDÁNLIVĚ) POZDNÍ TERMÍN REKLAMUJTE U KANTORSKÉHO SBORU ZDEJŠÍHO ÚSTAVU!

Byla to fakt krize, když jsem si ceduli s tímhle textem pověsila na dveře. Ale stejně se jí mamka nemusela tak smát... :-D

 Minulý týden jsem se zase jednou vrhla na debordelizaci, protože ty hromady věcí už lezly na nervy i mně samotné. Přes týden jsem neměla čas, ale hned v sobotu ráno jsem sebrala odvahu a vzala to z gruntu -  vysypala šuplíky stolu, smetla všechno z jeho povrchu i z poliček nad ním. Vzala jsem si igelitku a rozhodla se, že všechno, pro co nenajdu logické využití, vyhodím. Předchozí léta jsem v rámci předtuchy "to se bude určitě hodit" nahromadila hromady provázků, starých písemek, výstřížků, krabiček, rozbitých propisek na náhradní díly a tak dále, a tak dále.

Co vám mám říkat, vyhodila jsem sedm kýblů smetí, z toho pět byl papír věnovaný jako oběť našemu kotli. Všechny ty krámy jsem vyházela.

Teď mám jeden volný šuplíky, jednu poličku, viditelnou desku stolu a syndrom prázdného hnízda. :-D

Ale tu svou reakci si mamka mohla odpustit... představ si, že přišla večer do mého pokoje, nasadila přímo šokovaný výraz a zvolala: "Jéééé! Ty tady máš stůl?" :-/

Tak doufám, že se máte krásně a máte pořádek hlavně v sobě, protože ten se uklízí hůř než celý byt. :)