Aby řeč nestála...

Jsem nejspíš historicky první člověk, který si při volejbale NĚJAK zadřel třísku.

Vytvořila jsem algoritmus, ve kterém pomocí rad "Přidej!" a "Uber!" hádám číslo náhodně vybrané počítem v rozmezí čísel: 0-70. Zadala jsem číslo 17 (považované za číslo totální destrukce) a uhádla jsem na první pokus. xD

Už jste viděli novou reklamu na Direct? Já se teda na telku moc nedívám, ale mazlila jsem se s Ájou v ložnici, kde mamce hrála televize. Najednou se podívám na televizi - a tam chlap, prohlížející si auto, a vedle něj lama. Ve chvíli, kdy jsem uvažovala, jestli a proč je to opravdu lama, se chlap zaculil do obrazovky a řekl: "Neuvažujte, proč tady je ta lama, a..." dál nevím, co říkal, neboť jsem se začala šíleně smát. Jo, až budu mít na devět, vyfotím vám Maflamu, kterou visí v naší třídě jakožto ségra Žužu. Viz v souvisejících článcích (doufám, že se zobrazí). :-D

Tím bych pro dnešek skončila. Je mi blbě - máme teď vcelku dost učení a jsem nachcypaná. Ráno to je samozřejmě nejhorší, mamka už i nadnesla myšlenku, jestli nechci v pátek zůstat doma a vyležet to. Nejde to, píšem čtvrtletku z matiky a to chci mít za sebou. Navíc by mi propadl dobrý oběd. Musí mi stačit domácí léčba - po škole domů do tepla, vyhřát se ve sprše nebo vaně, horký čaj a celaskony. 

Do *ehm-ehm* s tím hnusným počasím!