Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

zily: Mno popravdě ani se ti nedivím. Já patřím k té skupině lidí, která to považuje za upe obyčejný den. Už od svých 10 let nečekám až odbije 12 a nekoukám jak to pěkně bouchá, ale ve 22 zalezu do postele (a dá-li bůh) i usnu.
Tak doufám, že to tentokrát přežiješ bez psychické (i fyzické) újmy. ^_^