Dvě poslední středy roku 2008

"Bylo nám šestnáct

a výjimečně napad sníh..."

Nevím, jak vám, ale mně 16 je a sníh u nás výjimečně napadal. :-)

Štědrý den začal nadějně. Ve čtyři ráno přišla Ája a začala mi hrabat po břiše. První slovo svátečního dne vánoční atmosféře moc neodpovídalo. xD

Když už jsem byla vzhůru, chtěla jsem se zajít napít. V kuchyni jsem se chtěla sklouznout, ale... Už jste se někdy zkoušeli v plné rychlosti sklouznout po podlaze v ponožkách s protiskluzovými ťupkami? Další AUU! a nepublikovatelný výraz.

Během dopoledne začalo sněžit. A já se šťastně kochala pohledem z okna, pustila si Sliby se maj plnit o Vánocích a poslouchala ji pořád dokola. Pořád pořád, pořád. Dokola, dokola, dokola. Na zblbnutí. :-D

Během dne jsem přebíhala mezi televizí s pohádkami a počítačem s ICQ. Kupodivu byl u nás klid - žádné větší katastrofy. Akorát večer jsem trorchu ztratila nervy. Deset minut jsem zabila tím, že jsem se soukala do silonek, abych si mohla vzít šaty. Po dlouhém a urputném boji s tkaninou přišla mamka a s klidem mi sdělila, že nejsem normální. Děda zatopí v krbu a já se upeču. To mě nenapadlo. Tak jsem dalších deset minut hledala kotníkové fusekle... Jo, a taky mi mamka nakulmovala vlasy... Vždycky jsem chtěla vlnité vlasy... a blonďaté a ještě k tomu hnédě oči, no tak aspoň dočasně ty vlny jsem měla. :-D

I večer byl vcelku klid, když vynechám fakt, že jsem si vylila na nohy pradědovo pivo. A Hufča ho slízal z koberce dřív, než jsem já sehnala hadr. A pak nám, trošku připitý, sežral nějaké vonné rozpustné bebechy do vody. Ani nepěnil, blbec. Jo, a mamka dostala žebřík. :-D Takový ten na mytí oken. Když jsem roznášela dárky - jediná čestná funkce nejmladšího člena rodiny kromě vynášení koše - myslela jsem si, že mi hrabe. Ale fakt to byl žebřík. xD

Mamka pak šťastně sledovala Tři oříšky, které miluje tak, že je sleduje až do úplného konce. Když pak děda projížděl ostatní programy, narazili jsme na Popelku i na Markíze, tak jsme ji museli vidět ještě jednou.

A mamka se mě chce zbavit. Dostala jsem sešit 338 sudoku a puzzle - 3 000 dílků. Takže kdybych se delší dobu neozývala... tak se nedivte. :-D

Včera byl Silvestr, který moc v lásce nemám. Náš sraz u Terky byl pod heslem "Slavíme obyčejnou střdu a to, že jsme spolu!". Tak se na to musí... večer jsme si s mamkou pustily DVD a já jsem ještě byla na ICQ. Z původní chvilky jsem tam strávila celý zbytek roku, kromě dvou posledních minut před půlnocí. Když se člověk baví... :-D Ke konci už jsem dokázala myslet i pozitivně, představte si - budu moct říkat: Letos jsem ještě nic, nerozbila, nepokazila, nerozlila, neshodila... :-D

Tak ať si to můžete říkat i vy, a to co nejdéle, ne jen prvních pár minut po půlnoci jako já. Když jsem otvírala okno, abychom viděly ohňostroj, urvala jsem mamčinu girlandu na okně. xD

Tak všechno nejlepší, lidi. :-)

Co mě letos čeká?

• Lyžák
• Autošokola
• Taneční
• Brigáda
• Sedmnáctiny (17 je číslo fatální destrukce)

To bude rok... Vstříc novým průšvihům vždy s úsměvem! :-D