Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

tereek: jj. docela tě chápu... když o tom tak přemýšlím, tak mě napadá, že jsme si v hodně věcech podobné... ale já do školní jídelny nechodím... u nás se tak poblijem. a vážně, jednou totiž ty blbý kuchařky koupily novej barel na čaj neb jak to mám nazvat a nějak to nevičistily a polovina školy se poblila... já byla naštěstí mezi těma, co blili jen málo. No ale příhoda tragická... jo a pak přijeli ti debilové hygienici (tak nějak se to píše) a řekli, že barel je v pořádku, že to byla viróza. (tcs... viróza na jednu noc?!?!?!?) A nějaký měli i sračku (jak řekla kámoška druhý den ve škole: A já měla ráno sssssss... )