Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

illavnal: Já tě obdivuju! Puzzle mám taky ráda, ale dost často mi spíš dojde trpělivost. Hlavně skládat vlky z 5000 dílků - ty jsme teda měli jako rodina, ale byla to dost hrůza. Tohle je ale úžasný, obojí muselo dát neskutečně zabrat! Jak říkám, obdivuju tě.