Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

jarmik: Připojuji se k doporučení. Pan Kaplan je určitě kandidát na nejsrandovnější knížku vůbec.

Původní překlad Pavla Eisnera mi také nepřipadal tak srandovní, když jsem četl nějaké ukázky; byl většinou založen na vztahu čeština-němčina. Modernější překlad od Antonína Přidala je vynikající, není už závislý na němčině. Poopravil bych jenom tu informaci o překladech: Přidalův překlad vychází už roku 1987, četl jsem ho už před převratem. Myslím, že na Eisnerův překlad by dnes neměl už nikdo narazit: díval jsem se do databáze knihovny a poslední vydání bylo v roce 1970.