Vítejte!
Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)
Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)
Článek Značně nejistá sezóna
Komentáře k článku: Značně nejistá sezóna
tetka: Jít na výšku, kde je matika, je moje noční můra...Tu noční můru jsem prožila, byť teda matika rozhodně byla jen a jen "jedním z předmětů". I tak to bylo peklo, ze kterého jsem utekla...takže...nechápu, vůbec nechápu ale podporuju Tě!
Protože každý jsme jiný a pokud máš pocit, že Ti to něco dá a je to Tvůj sen, tak proč ne? Hlavně, aby Tě to bavilo a dávala Ti to to, co chceš. Koneckonců s tím vždycky můžeš seknout. Po skončení budeš Mgr. et Mgr.?
)
tlapka: Kdyby se mě někdo zeptal, co je můj sen, tak tohle bych určitě nejmenovala. 😀 Ale aktuálně je to řešení hned několika záležitostí, tak jsem sebrala odvahu a zkusila to. Zatím nelituji, i když se proklínám tak třikrát denně. 😀
Ne, další titul nezískám. Jen budu kvalifikovaná pro výuku dalšího předmětu.
atraktivnistrasilka: Moc držím palce, Tlapko. To, co píšeš, určitě smysl dává. Obdivuju takovou změnu! Zrovna nedávno jsem přemýšlela nad tím, že ačkoli mi matika vždycky docela šla, nikdy v životě bych to nešla studovat, protože mi nešla "až tak".
Rozšiřování kvalifikace je dobrá věc, sama přemýšlím nad tím, že si udělám pedagogické vzdělání, ale váhám, zda do toho jít, když do toho nemám chuť, spíš to cítím jako "povinnost". Soudím dle toho, jak dobře se mi učila mikračka a jak blbě psychologie, ze které jsem u ABS málem vylítla. Připadám si studijně vyčerpaná, a to jsem dělala blbou tříletou VOŠku. Nic, mlčím.
Přeju hodně sil do studia, snad to půjde... a já věřím, že ano. A když ne, tak aspoň budeš vědět - protože kdybys to nezkusila, určitě by tě to hlodalo, a to je pro hlavu dlouhodobě daleko horší. Nepochybuju, že na to máš, tak snad to bude taky bavit.
tlapka: Děkuji mockrát, Strasilko! Ano, vědět, jak by to dopadlo, jw pro mě silná motivace. Možnost tohoto studia se mi od státnic vracela každým rokem jako bumerang a tohle byla jediná možnost, jak to zastavit. Ale hlavně si myslím, že až letos nastal ten správný čas. Takže tě chápu a podporuji jak v dalším studiu, tak i v tom, abys to s klidným svědomím odložila, pokud se na to necítíš zrovna teď. Speciálně pedagogické vzdělání se dá dodělat vždycky, zájem je a hodně lidí si ho dodělává i dálkově, takže nechej hlavu odpočinout a až budeš chtít, jistě budeš mít kam se přihlásit.
myfantasyworld: Obdivuju tě, že to do toho jdeš a držím palce, aby to všechno proběhlo dobře. Matika byla pro mě noční můrou a hledala jsem školu, kde by nebyla.
tlapka: Děkuji. Já jsem taky mířila dávno před maturitou na fildu, ale cesty osudu jsou holt nevyzpytatelné. 😀
eithne: Věřím, že když do toho půjdeš, budeš skvělá. Dala jsi programátorský kurz, takže nepochybuju, že na to máš dostatečně analytické myšlení 
Jsem moc zvědavá, jak schůdné to pro tebe při mateřské bude. Mám spolužačky, které dělají magistra při mateřské, a ty mají můj nejhlubší obdiv - mně to připadá těžké i při zaměstnání, ale já mám aspoň volné víkendy a večery. Ale určitě to jde, když to ony zvládají, takže ty to nepochybně zvládneš taky Jé, pamatuju si na jednu ze svých hlídacích brigád, kdy jsem brala malou dvakrát týdně ven, aby maminka měla čas dopsat diplomku. Je super, že máš v tomhle zázemí u mamky a manžela
Držím palce! 
Nepochybuju, že ti to hodně dá
tlapka: Děkuji mockrát! 
Programátorský kurz byl taková sonda, která svou váhu v rozhodnutí taky sehrála. 
Absolventské práce jsou hrozný žrout času, takže mamince naprosto rozumím. Škoda, že jsi ty a Iva tak daleko, to by se to studovalo!
zlomenymec: Tlapka když na internetu uvidí reklamu "PŘIHLAŠTE SE K NÁM NA MATIKU"
https://res.cloudinary.com/teepublic/image/private/s--boX0qxkK--/t_Preview/b_rgb:ffffff, c_lpad,f_jpg,h_630,q_90,w_1200/v1577389591/production/designs/7354432_0.jpg
Ježišmarj a, ty jsi hustá Fakt Přeju ti hodně úspěchu a nezapomeň o všem neustále informovat! Máš sakra taky nějakou zodpovědnost k blogu, manžel, dítě a VŠ musí občas stranou
damn-girl: Jsi skvělá a máš můj obdiv, že jsi se do toho pustila. Některé řádky jsou přesně takové, co se hlavou honí kolikrát mně . On to fakt člověk nepochopí, dokud to sám nezažije. Vždy si naplánuju, co večer udělámm až malej usne a místo toho maximálně čumím před sebe/na televizi a stejně to většinou ani pořádně nevnímám a to mám od rodiny pomoc také obrovskou, ač nežijeme ve společné domácnosti, a kdy je Jakub v kanceláři jen dva dny v týdnu a mně to stejně asi nestačí . Už jsem se ale jednou rozhodla být matkou, a tak to nějak "překlepu", protože se malému věnovat chci, ale představa, že mám k němu ještě někdy druhé dítě mě naprosto děsí a to jedno mi vážně stačí. Ano, zvládla bych i ty dvě, ale neměla bych na sebe už ani rošku čas a já ten čas pro sebe sobecky chci. Nehodlám se sebezapřít úplně, jinak by ve mně asi i ten poslední plamínek vyhasnul. No a s tím studiem. Já přemýšlím o nějakém studiu fyzioterapie, strašně mě to zajímá a láká, ale ještě jsem se neodvážila vůbec googlit, kde se to studuje, a jak či jaké jsou přijímačky .
Držím ti moc palce a věřím, že to dáš!
tlapka: Ani, ta zkušenost je nepřenosná. Já bych výhledově druhé chtěla, ale určitě až bude Aťka ještě samostatnější a trochu se pracovně stabilizuju. Když byla menší, ještě mi to jako takový záhul nepřišlo. V noci chtěla párkrát mlíčko, ale mezi kojením spala, tak pohoda. Ale co je samostatnější, je to na jednu stranu super, ale na druhou stranu mnohem náročnější, protože už se všude dostane, se vším manipuluje, a nemá ještě vědomí, co z toho může být za průser, takže na uhlídání je to mnohem náročnější. Nedej bože, aby vstala špatnou nohou a měla den sabotáže všeho. 
Fyzioterapie mě taky svým způsobem láká, ale musím být soudná. 😀 Tak držím palce, aby ses do toho časem pustila a sdílela s námi, jak to probíhá! 
ztratyanalezy: Pravdu máš, že jak jsou děti, stačí i jedno, prostě jak je rodina, že v každodenním víru všech nutných činností pocit vlastního upozadění přijde. Ty se dáš do boje, tak držím palce ať se plán vydaří