Komentáře k článku: Dubnové momentky
adil: Tlapko,dubnové zážitky jsou podané s humorem*palec* Babička se očkování bát nemusela,jistě to bez újmy zvládla.Já dostala druhou dávku posledního března, ani ruka mě nijak nebolela, bylo to v pohodě. A dcerušce při ťapání na zem žádné pády:-D
---
adil.pise.cz
tlapka: Děkuji! Babka na druhou dávku právě teď vyráží, tak uvidíme, s čím se vrátí. :D
iva: Já bych si jen dovolila připodotknout, že při stěhování se vždycky nejspíš ztratí ty krabice nejpečlivěji popsané. Nenávratně ztratí. Just saying *andel* *jasne*
eithne: Teeeda, ty se nenudíš!
Doufám, že Aťce píšeš nějaký deník nebo album, protože historka o prvních botách by neměla dojít zapomenutí, je skvostná *palec*
tlapka: Absolutně ne. :D
Ano, založila jsem jí krabici, kam jí dávám různé vzpomínkové předměty a dopisy psané při různých příležitostech. A ano, pašování botek je jedna z nich. Napsaná přímo z druhé strany těch čestných prohlášení. :D
damn-girl: To musela být pěkná bpjovka s těma botama pro Aťku :-D. Já ti ale rozumím. O nařízeních si myslím cokoliv, vesměs nic dobrého, ale stejně je hrozně nerada porušuju. Stejně tak jsem jako vždy dodržovala školní řád a písemku raději napsala špatně než použít tahák :-D. Taková Hermiona jsem, jen tupější xD. O tom stěhování jsemč etla už v zaheslovaném článku a je to super! Gratuluji drahému k přijetí do práce! Ono fakt opravdu člověku hrozně slábne sebevědomí, když dlouho nemůže najít. Znám to sama. A babka pobavila s tím komandováním :-D. Trošku se zastydím, ale jako kdybych se viděla sama. Ve chvíli, kdy komanduju, tak už je mi dobře. To teď říkal i můj drahý, když jsem ochořela :-D
tlapka: Ano, přesně vím, o čem mluvíš! Někdy si říkám, trubko, nebuď tak poctivá... ale mně to prostě nedá. :D
Děkujeme. *pivo*
burrizon: Hezky jsem si početl, moc krásně a čtivě napsáno ;-) To povídání o kupování botiček by si Aťka jednou měla přečíst ;-)
boudicca: Článek jsem četla, už když vyšel, ale komentuji zase s pořádným odstupem. Mise první botky mě pobavila, ač je v zásadě spíše smutná, jak hloupá některá omezení byla a co vše člověk musel udělat k něčemu tak samozřejmému, jako koupit miminku první botičky. Jak ve válce, co? Pořád doufám, že se to na podzim nebude opakovat, ale preventivně se snažím mít všechny nákupy předem pořešené. Vánoční dárky už pro jistotu sháním teď. :D
tlapka: Přesně tak, paralela s válkou mě několikrát napadla, ale vždy jsem ji zahnala jako rouhání. Každopádně pocit absurdna jsem zažívala intenzivně. *ee*
Dobře činíš. Já už jeden taky mám. Patrně se jedná o můj osobní rekord. *frajer*