Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

hanicezvesnice: Ty jo, Tlapko, při čtení Tvého článku, které mám moc ráda, se mi vybavila léta gymplu a spolužáci, které jsem nesnášela Úplně vidím, jak jsme dopsali písemky a ona se zhroutila na lavici, že to totálně podělala, že to nedá, že je v prdeli atd... Nakonec to dopadlo zcela jasně, jediná spolužačka měla za jedna a my ostatní jsme brečeli nad vejdělkem Takže skvěle jsi mě vrátila "do mládí" a už přesně vím, že Tebe bych jako studentku nesnášela Ale ber to prosím se vší úctou! Ve skutečnosti máš můj obdiv a zároveň jsi motivací pro mě. Chtěla jsem si letos taky podat přihlášku na další školu, protože až teď po pěti letech na mateřský mi dochází, co mě vlastně zajímá Ale se dvěma dětmi a školou hodinu od domova a dalšími osudovými zvraty jsem se nakonec rozhodla počkat na příští rok. Měli bychom bydlet blíž a já doufám, že to klapne.
Tobě přeji další úspěchy a jsem tak nějak přesvědčená vnitřně (po všech Tvých dosavadních článcích), že ten červený diplom už se na Tebe těší