Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

atraktivnistrasilka: Jak říkám, bylo to celý absurdní. Já zažila samé vesnické svatby, tam byli řidiči potřeba. To byl jeden z téhle vesnice, další z vesnice deset kilometrů jinde, tenhle měl spaní tam a další chtěl jet domů... Tam řidiči byli hodně potřeba. Ale taky to byli kluci, co se tam prostě přišli najíst, byla to výhra pro všechny zúčastněné.

To víš, kde je tchyně s tchánem, tam jsou hádky kvůli hloupostem. Vadilo mi, že to ty svatby atmosférou fakt kazilo.