Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

hroznetajne: Ježiši, u nás je pracák to stejné. Mamka tam občas vezla babičku vyřídit nějaké papíry a vždy přijela s hrozným traumatem. Jednak příšerné chování zaměstnanců, ale člověk se moc nemá čemu divit, když se podívá na obvyklou "klientelu"... A budova jako taková, brrr. Proč do toho někdo neinvestuje?

Jinak přeji krásný podziiiim !