Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

damn-girl: Tak to máte ten pracovní úřad dost podobný . Já jsem otrávená, pokaždé co tam musím, protže to je zoufalost. Hlavně ta první návštěva, kdy se člověk registruje. Není tam totiž vyvolávací systém, ale člověk se tam zapíše na A3 volně pověšenou a úřednice pak chodí a postupně vyvolávají a poté jméno účastníka škrtají - nevěřila jsem, ale je to fakt . Přišlo mi to hodně úsměvné, když už i pošta vyvolávací systém má . Musím říct, že tě v tom mateřství hrozně obdivuju, ale chápu, že to bylo kvůli zdravotním problémům. My oba dva chodíme do práce (nebo chodili jsme... já budu mít vyšší normální příjem už brzo), čeká nás ale hypotéka a já si nedovedu představit, že do toho všeho bychom měli živit ještě dítě :-O . Děti ale chci a vzhledem k nějakým věcem už s tím také nebudu moct dlouho otálet, a jak už jsem slyšela několikrát "Naprosto ideální doba na dítě," není nikdy . Hodláš jít pracovat nějak brzo nebo si malou doma užiješ, co nejdéle to půjde?