Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

hroznetajne: Tohle jsi SAKRA potřebovala. Tělo si řekne, že už nemůže, tak neřeš, že spíš, prostě to byla potřeba.
Ale nenudila ses, to nemůžu říct. Taky jsem absolvovala jednu svatbu a taky mi kápla slza (teda neměla jsem vodopády jako ty, ale taky mě to k mému překvapení dost zaskočilo, haha ). Růžové šaty mě pobavily . Já šla v černých, nejdřív jsem si to vyčítala, že na letní svatbě jsem jako na funuse, ale jemně jsem splynula s tmavými obleky, takže jsem nelitovala .
Těším se, až tě tohle léto uvidím (jo, hodně s tím počítám), tak pořádně odpočívej, dávej na sebe pozor a ozvi se nám zase někdy, jo?