Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

eithne: Ten spánek po konci školního roku úplně chápu, stává se mi to po náročných týdnech v práci taky, a to neučím děti Jinak to ale zní úplně skvěle! Jenom nesouhlasím s tvrzením, že by nás historky z práce nezajímaly - školství je na poslouchání jedna z nejvděčnějších profesí. Pořád se vídám s holkama z peďáku, které narozdíl ode mě opravdu učí, a připadá mi to hrozně zajímavé.