iva: Jakože ty taky nemáš cich?!
Potvrzuji, že čichotupost má i vliv na chuť. Takže se směju všem lidem, co u ovocných čajů vykřikují, že: "...fakt chutnaj po jahodách..." protože nechutnaj. Všechny ovocný čaje jsou stejně nakejslý a jinak barevný, ale po ovoci nechutnaj. Voněj, ale nechutnaj
Učila jsem se vařit až coby vdaná, protože vařila máti a když už jsem něco zkusila, napřed mi do toho mluvila a pak převzala žezlo a já si šla číst
Jedeš dobře, uvařit víc nevadí, časem prijde k chuti
Jeden z mnoha důvodů, proč nechci psa je přesně tohle "šestinedělí". Do toho nejdu
Ale štěníci jsou absolutně dokonale šmudlózní, to přiznávám a v rámci rekonvalescence vlastně ideální parťáci
tlapka: Myslela jsem, že to víš?
Náhodou, to šestinedělí není tak hrozné. S takovým miláčkem, byla bych s ním doma i dýl.
myfantasyworld: Já se dozvídám o spoustě věcech, které neznám, o anosomii jsem slyšela až od tebe.
Ačkoliv spousta lidí říká, že vaření je jednoduché, tak prostě není. Sem tam něco připálíš, něco přesolíš, nedosolíš. Jsi dobrá, že ses do toho pustila. Já nějaké ty základy uměla už když jsem bydlela doma, ale to zas tolik jídel nebylo, pak jak jsem odešla do Prahy, tak jsem začala vyhledávat a vařit více a po návratu domů jsem vařila v době, kdy jsem neměla práci, dost často.
Moc roztomilý pejsek. Já mám sice ráda zvířata, ale ehm domů bych žádné nechtěla. Pes ven na zahradu, ano, fakt vyloženě velký hlídací pes, ale jinak ne. A navíc já mám fakt ráda velké psy.
hroznetajne: Počkat, počkat, POČKAT! Tady se chystá nějaký přerod v hospodyňku?! No sakra . Ale pasuješ se s tím skvěle. Ja do dneška neumím polívku. Maximum je u mě dýňová... A zdravím malýho prďolku
.
tlapka: V klidu. Po měsíci jsem radši na měsíc domácnost opustila.
Dobrá dýňová je majstrštyk!
boudicca: Jee, to je drobek! Tož ať vám nosí jenom samou radost.
Takže už s Tomem bydlíte spolu, jo? Já jsem mamce a babičce jako děcko dost koukala pod ruce, tak u mě šlo vaření tak nějak "samo", ačkoliv se nepouštím do ničeho složitého. Jsem lenoch, takže na časově náročná jídla si raději zajdu do restaurace. Dodnes to navíc neumím s kuchařkou ani váhou, vše sypu od oka a většinou dobré. Jen se mi ne vždy podaří recept zopakovat, když si po pár měsících na jídlo vzpomenu.
tlapka: Byl to drobek, už je to kus malého psa.
Vařit "od oka" je rozhodně větší umění, než svazovat se kuchařkou.