Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

tlapka: Ale no tak, Ivi. Přiznej si to. Ne holky, ale TY ho ve skutečnosti chceš.
Jsou. A my jsme Áju vždycky stříhali, neměla ten bišoní sestřih, to pak ten "drzý poťouchlý úšklebek", jak říká mamka, ještě více vynikne.