Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

iva: Věříš, že já už koukám na tvoje komenty a v duchu si říkám: "Tak schválně... Jo, zase stejně!"
Mně vážně uklidňuje, že bys věkem mohla být moje dcera, a to jsem si jistá, že nejsi , takže odpadá takové to opatrné vyptávání, kdy se vlastně někteří naši předci mohli potkat