Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

cayenne®blbne.cz: Já mám asi taky nějakou psací krizi, jen se obávám, že o něco vážnější a dlouhodobější než ty. Jinak myšlenka pětiletého deníku se mi líbí, ale spíš bych přemýšlela, že bych se nesnažila psát každý den, ale prostě tehdy, kdy bude něco zajímavého a zaznamenáníhodného. Takhle bych si mohla mapovat, jestli některé dny mají tendenci přitahovat převratné události, zatímco jiné dny v roce bývají klidné až nudné a nezajímavé. A hlavně bych nebyla frustrovaná z toho, že bych pět let nedokázala vést záznamy poctivě každý den.