Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

iva: "Byly bychom prostě super tým, kdybychom nehrály proti sobě!"

Ty sis FAKT našla návod na skládání ručníkových labutí? Ty jsi skvělá
Náhodou, tak jak byly, byly dokonalý. Sama bych je nezvládla líp. Přesněji: já bych je nezvládla ani takhle

Tenhle víkend byl důkaz, že mě se prostě dějou věci. Pěkný věci. Jako by si někdo tam nahoře řekl: "Holka, máš nárok. O nic se nestarej, my všechno zařídíme!" Takovej Boží Wellness Ono to totiž všechno plynulo tak krásně přirozeně a jakoby samo od sebe, že to nemůže být náhoda
Jen jsme tedy nestihly dořešit ty příbuzenské poměry, ale na to máme čas. Ten Choťův kolega navíc zrovna nedávno nabízel své služby. Prý už u své rodiny nemá kde brát a hrozně ho to baví... Přemýšlím, jestli fakt seženu nějaké postarší rodné listy, aby měl s čím pracovat. Abysme se pak nedivily ještě víc

Co se týče vybírání v jídelníčku - mě už by spíš překvapilo, kdyby to bylo jinak Jen chudák číšník. Já fakt nebyla schopná s ním kvůli tomu maskování mluvit z očí do očí a on vypadal, že vůbec netuší, co mi provedl, když mě viděl prvně v životě ale byl moc fajn, i ta hospůdka, i to jídlo...
A vůbec celej víkend. Až jsem si pak zpětně říkala, jestli jsem nepůsobila příliš dovoleně či drze, protože jsem se opravdu cítila a hlavně chovala jako doma
Vlastně mě pořád ještě dojímá, že to vyšlo a jak si to sedlo
PS: sušičku máme nakonec LG a asi jsem si toho všimla jediná, ale přišlo mi vtipný, že jsme s mamkou měly podobný kabát. Sice měla jinou barvu a délku, ale látka a střih byly podobné