Vzkaz v lahvi

Jak jsem se již zmiňovala, ve čtvrtek 14.2. jsem byla na 4. ročníku Autorského čtení, pořádaného naší školou. Ačkoli proběhla tato akce na Valentýna a na plakátu ve vstupní hale gymplu byla uvedena na programu milostná poezie, všichni autoři, které jsem viděla, se tomuto tématu vyhnuli obloukem. Čím to asi bude? xD

Ani já jsem nebyla výjimkou. Mou prózu zastoupil pokus o fejeton "K zemi, pane profesore!", ale tentokrát jsem vyštrachala i pokus o básničku. "Poezii" píšu jen do šuplíku, páč jsem si vědoma její nízké kvality, ale tohle moje dílko se mi zdá přijatelné. Napsala jsem ho kvůli soutěži na www.saspi.cz, (Společenství Amatérských SPIsovatelů) kde jsem registrovaná. Musím přiznat, že se jej nikdo neodvážil hodnotit, natož pro něj hlasovat, čili je to solidní poděs. xD Nicméně, dávám ho sem... Radši pod perex, abych vám dala možnost zavčasu utéct! xD

Neutekli jste... Bůh s Vámi...

Vzkaz v lahvi

*
Převaluje se v láhvi vzkaz
z boku na bok.
Co říká, ví snad každý z nás.
Neraď, babo.
Teď nemusíš.
*
Bolesti hlavy studentů
a manželství rozbité
podepsáno je písmem,
jež je lihem rozpité.

Naštěstí je to jen krátké, protože děsně nerada recituji. To bych vnímala jako plus.xD

P.S. Ačkoli vím, že bych radši neměla, přesto vás prosím o hodnocení, když už pise.cz tuto vymoženost poskytuje. Děkuji ;)