Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

boudicca: Na Dykovi se shodneme, ten mě taky uchvátil. Škoda, že je Krysař tak krátký Petrolejové lampy jsem dočetla předevčírem a celkem mě zklamaly, čekala jsem od toho více emocí. U filmu jsem brečela jako želva a zanechal na mně teda podstatně silnější dojem.
Na Čapka se teprve chytám - jsem ostuda