Tlapka | Přimhouřím oko...

Moje klasické narozeninové koukání na Perseidy se letos nekonalo. Za á bylo zataženo, za bé bylo dříve než moje narozeniny, za cé mám zánět spojivek a vidím prd, natož padající hvězdu.

Padá hvězda, něco si přej?

To, co si přeju, mi nikdo nezaručí. Ale mnohé si plním sama. Nastoupila jsem na výšku, vydřela tam stipendium, začala se učit španělsky, konečně jsem se od sledování tenisu přesunula na kurty a zkouším ho hrát. Mimochodem, o tomto čekejte speciální článek, vhodný speciálně pro škodolibé jedince. :D

Bude mi jednadvacet, ale jak řekla mamka, vrátila jsem se s brýlemi vzhledem tak do osmé třídy. Nosím brýle od pondělí a myslím, že porodím ježka, jak jsem to mohla snášet tolik let? Ještě, že můžu nosit čočky. Jinak bych šla asi na laser, brýle už fakt ne. Neustále se špiní, nemůžu si na ně vzít sluneční, sklouzávají po nose dolů, při pohybu nadskakují a obraz s nimi odlítává do... teplých krajin, když si na kurtu vezmu kšilt, zvedají se mi na nose naopak vzhůru, periferní vidění nula, horší prostorové vidění, nepohodlné, když si v nich lehnu a ještě vypadám jako debil. A to se vyplatí! :D

Když si vezme brýle Terka, vypadá elegantně a inteligentně. Když já, vypadám jako přísná panenská učitelka z klášterní školy. Ne, to není přesné. Jako přísná plechovka z klášterní školy. :D To je tak debilní, až je to výstižné! :D Ony ty brýle jsou samy o sobě pěkné, žádné bakelity, ale já prostě mám antibrýlový obličej. :(

Abyste si nemysleli, mé sebevědomí je relativně v pořádku. Vlastně si poslední dobou říkám, že jsem docela hezká. A když si dám tu práci a trochu se zamyslím před skříní, než na sebe narvu první tričko, co mi přijde pod ruku, jsem vlastně kočka. Do té doby, než si nechám zamarasit oko nějakou bakanou infekcí a musím nosit brýle. Když si teď chci říct, že vypadám aspoň normálně, musím přimhouřit oči tak, až je zavřu. :D

Ale co. Ještě třikrát se vyspinkám a pak... se uvidí a já taky uvidím! :D

P. S. Poslední dobou mám problém se psaním sem. Zřejmě se projevuje posun mých biorytmů po prvních zkouškových a akčnější jsem spíš večer. Což se neslučuje s mými nebiologickými zvyky, takže geniální myšlenky a vtipné formulace mě napadají na záchodě a v posteli. Někdy jsem tak třeskutě vtipná, až se sama směju. Takže jestli někdy někoho uslyšíte smát se na záchodě, nemyslete hned na úchyly, ano? :D