Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

tlapka: Mujer: Děkuju a jsem ráda, že nejsem jediná!
Raduš: Když tak se holt pomstím za rok. Beztak si ten předmět berou loňští zhrzení prváci! Takovou školu praktického života bych asi taky potřebovala, ale vzhledem k tomu, že busem budu ve škole za necelou půlhodinku, tak zůstanu bydlet doma. Ale asi mi bude stačit proškolení s těmi oficialitami a novým řádem a pravidly a co a jak... no ještě, že máme za dva týdny školení, kde nám to vysvětlí. Doufám. Jo a kdybych si nemohla koupit nový blok, měla bych depku taky. To se prostě musí, pro radost, za odměnu nebo i bez důvodu, ale musí! _D