Za týden při velkém štěstí zdárně projdu přijímačkami. Za dva týdny při troše štěstí dostanu výsledky maturitních slohovek a budu odejita ze školy. Nástup na VŠ, pokud se tam dostanu, očekávám v půlce září. Nejdelší prázdniny... co s tím časem, co mi spadl do klína? Kdoví, kolik času bude na VŠ. :)
Za prvé musí proběhnout čistka mého pokoje. První fáze - vytřízení hromady papírů ze školy - je za mnou. Ale to je jen začátek. Musím vymalovat, provést generální úklid a probrat šatník. Docela mě ráno zdržuje, když si obleču tričko na pátý pokus, ne kvůli vybíravosti, ale protože první mě škrtí přes prsa, druhé v podpaží, třetí mě kouše a když si obleču čtvrté, zjistím, že má na nepřehlédnutelných místech nepřehlédnutelný flek nepřehlédnutelné barvy.
Abych mohla nakupovat, musím vydělávat. Jednu brigádu mám jistou na městském úřadě, jenže jestli budu mít stejnou smlouvu jako loni, za necelé tři týdny mám odpracováno. V září možná vezmu kurz angličtiny pro začátečníky, ale chtěla jsem ještě něco přes prázdniny. Ale co už. Jsem ráda aspoň za tu jednu, protože v našem razovitem regionu se blbě hledá práce, natož brigáda.
Hodlám na sobě zapracovat, ať mám co nabídnout. Tzn. se po pětileté přípravě (resp. tak 81. odmocnině ze slova "příprava") hecnu a zkusím udělat FCE. Jestli je nějak složím, chtěla bych se začít učit španělsky. Taky mě láká psaní všemi deseti. Mám docela slušný základ, kdybych se na to vrhla, určitě bych se k nějakému certifikátu vypracovala. A budu jezdit! Řidičák mám dva roky, ale okolnosti tomu nepřály a mám naježděno míň než na rotopedu, na kterém jsem každý rok našlapala tak tři hodiny, když naše třída dělala gymnastiku, kterou nesmím. Takže taky bída...
Když už jsme u té gymnastiky, musím se začít oddávat sportu, přestože je to v mém případě docela nebezpečné. Ale myslím, že jsem našla sport pro mě! Petanque!
Aby duše nestrádala, chci složit puzzle o 1000+ dílcích. A číííííííííííííst! Mám tu dva komínky knih, které jsem ukořistila v knihovně a už třetí týden je zadržuju ostatním (a celý svaťák jsem se zadržovala od toho, abych nevrhla na ně místo na skripta). Počítám, že se to projeví na mém psaní. Takže chci začít povídku, kterou mám v hlavě už dva roky (a za tu dobu si z ní pamatuju pouze základní myšlenku námětu) a znovu začít blogovat. Už jsem udělala nový design, překopala rubriky a přemýšlím o článcích. Ale bude trochu trvat, než se do toho dostanu. Zatím udělám čistku v PC, akvárko už to má za sebou. Zmizela i ta odolná píseň a jde vidět dovnitř. Nevěděla jsem, že ten potěr už se vybarvuje... a je ho tolik...
No, mám co dělat. Ty tři měsíce volna nebudou až tak volné ani dlouhé, jako se zdají. Nemluvě o tom, že musím natřít veškerý nábytek na zahradě, pergolu, plot a pomáhat více doma. A uklízet. A víte, co je na tom nejhorší? Že se na to těším.
A co je ještě horší? Že mě to nadšení přejde dřív, než to bude hotovo.
