Slečny bylinkářky

"Cítím se, jako bych vítala hosty na oslavě narozenin mého kaktusu."

"Ty přece nemáš kaktus."

"Ale mohla bych mít, stejně jak on může mít narozeniny! Och, ahoj, kokrhele malokvětý! Vítej mezi námi!"

Aneb jak jsme s Terkou dávaly dohromady herbář do bioly. Možná se vám to zdá brzo, když ho máme odevzdat příští září, ale sežeňte najednou 40 vysušených kytek. Terka vyfasovala 307 listů 75 let starého atlasu s kresbami rostlin, jejich jmény a latinskými názvy, já jeho o 30 let mladšího brášku. Rozložily jsme před sebe knihami zploštělý plevel a šlo se na věc.

"Ta má jiný květ, tahle je modrá, tahle se mi nelíbí..."

"Počkej, na tom nezáleží, jestli se ti líbí, nebo ne! Vždyť je jí podobná!"

"Ty snad chceš mít v herbáři růžovou kytku?"

"Jeteli, jak se jmenuješ dál? Prosím? Jetel zvrhlý?! Měl by ses polepšit!"

"Hele, tohle vypadá nadějně... má to stejný květy... podobný listy... ale je to fialové. Zrada! To nejsi ty, ty pitomá bylinko! Nechci tě nikdy vidět!"

"Tohle je krajně blbá kytka" a "Číslo 8, smetanka lékařská, žije!" - nezažili jste, nepochopíte. xD

"Míšo, seznam se s panem chmerkem ozimým!" "Těší mě, že si můžeme potřást listem, pane! Jste zdráv? Jste poněkud zelený..." Jak říká moje teta, zapřísáhlý odpůrce zeleniny - co je zelené, to je zkažené. Kytku postihl stejný osud jako můj první pokus o herbář v sekundě - zplesnivěl a prožral i eurofolii.

"Terko, jaký je latinský název pro nezdařilou imitaci kapradiny?"

"Kakost smrdutý? To je nevábné." & "Mám na teba chuť, hrachu rolní!" -a neb Ach ta jména, to má vliv na vnímání okolí.

"Sladkolistý? Ty máš fakticky sladké květy?" "Terko, zde přítomná rostlinka je sladkoLISTÁ!"

"Co třeba uspořádat sraz kytek dobré vůle?"

"Ale pampeliško srstnatá! Chlupy nejsou v módě!"

A tak se počet neurčeného plevel přece jen o dvě tři bylinky zredukoval. Vyčerpané prací jsme si chtěly pustit DVD, ale když jsem prohrabala zásoby...

"Našla jsem jenom samé starší české komedie... nevím, kde jsou ostatní filmy..." "Titanic je stará česká komedie?"