Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

kluk*: To je výdrž. Ale je dobře, že si s tím při krizi serveru nesekla.
Já teď zavzpomínám, kdy jsem vložil svůj první článek já, protože už neexistuje . (... = 1 minuta )
...
Necelé tři roky. Takže jsme na tom podobně.