Vítám Vás na svém blogu.

Jsem moc ráda, že jste sem zabloudili, a ještě radši, pokud jste sem přišli cíleně a vracíte se.

 Kontakt: tlapkoviny@gmail.com nebo přes shoutboard či knihu návštěv v menu.

Nejsem tady sama

27. červenec 2016 | 12.31 | rubrika: Zprávy z centrály

Varování: článek obsahuje ve zvýšené míře patos a je to kýč jako bič. Ovšem myslím to upřímně, jako vždy. :-)

Halo, halo, tak už se to stalo, právě teď je to 10 let funguju v internetové sféře na svém blogu. Čtenáři ze samých počátků... no, nevím, existují ještě takoví pamětníci? Asi skoro určitě - ne. :-D Tehdy jsem ještě nespamovala tady, ale na blog.cz. Na píše.cz trávím "jen" posledních 8,5 let.

Co si dát za rámeček?

21. červenec 2016 | 15.03 | rubrika: Výplody

Kdy jindy si splnit sebestředně bloggerský úkol (sestavit výběr z vlastních článkůú než při příležitosti mého 10. výročí blogování? Taková osobnost, která udává trendy celému serveru, si to přece zaslouží! :-D

Kolem kroužku

17. červenec 2016 | 18.27 | rubrika: Tlapkoviny

Hodně času uplynulo od mého slibu Julči, že napíšu článek o své práci. Konečně jsem se trošku oklepala z dalšího školního roku a vyložím karty na stůl. Julčo, tady to máš, Mečoune, ty to ani nečti, ať nedostaneš psotník. :-D

Chuťovky a jiné šálení smyslů

4. červenec 2016 | 11.25 | rubrika: Zkrátka a dobře

Další přehlídka nepatrných radostí, které pouštíme do éteru. Tentokrát ještě s dozvuky zkouškového. Díky všem zúčastněným! Už teď můžu přislíbit, že prázdninové hlody z domova se neúměrně hromadí. :)

Dva roky bez prázdnin

25. červen 2016 | 19.25 | rubrika: Snaha o Mgr.

Důvtipně načasované státnice na konci srpna způsobily, že do 4. ročníku jsem nastupovala v podstatě bez prázdnin. Na podzim mě ještě poháněla energie z čerstvého titulu, na jaře mi totálně došel veškerý drajv. Už jsem se zmiňovala, že celý ročník jedu na půl plynu, že? Tak teď jsem úplně pustila pedály a dojížděla ze setrvačnosti. Motor řval, ale naposledy škytnul až za cílovou páskou, kterou přeskočil ve svém posledním vzepětí.

Kam vedou dopravní revoluce

12. červen 2016 | 13.21 | rubrika: Zažito a přežito

Když vzpomínám na své studium na místním gymplu, mezi výhody těchto let rozhodně řadím, že jsem se obešla bez každodenního dojíždění. Po maturitě jsem si musela zvyknout, jak to vlastně v MHD chodí. Ne, že bych byla úplný barbar, který teprve vynalezl kolo, ale přeci jen doprava po našem městečku funguje jinak než mezi ním a třetím největším městem v republice. Kde je jaká zóna, v kterém buse hlásím, kam jedu a kde si můžu "pípnout" sama, zástávky o více stanovištích, studentské slevy na určité typy jízdenek, to vše jsem tady nemusela řešit.

CCCLXVII - CDLVIII

1. červen 2016 | 09.17 | rubrika: 101 cílů, 1001 dní

Nastává čas dalšího zúčtování s mým projektem 101-1001. Už jsem nakousla druhý rok, takže by fajfky ke splněným bodům měly naskakovat rychle a zběsile, ale zatím to tak nevypadá. Suma sumárum, za posledního čtvrt roku jsem si ve vytištěném přehledu udělala 4 zelené puntíky a nové čárky k rozpracovaným úkolům. :)

Krémová bramboračka

29. květen 2016 | 13.45 | rubrika: Vejdi a neuškoď!

Po delší době jsem se odhodlala k pokusu o uvaření něčeho nového, konkrétně jsem se rozhodla rozšířit svůj repertoár polévek o polovinu jeho současného rozsahu. Ano, stačí mi k tomu pouhopouhý jeden recept. :-D Po jednoduché gulášovce a pokusech o česnečku jsem se rozhodla pro nějakou hustší, krémovější polévku. Nakonec moje volba padla na bramboračku podle mé oblíbené příručky. Dostala jsem ji kdysi od mamky k Vánocům, jmenuje se příznačně Kuchařka pro dceru a ohromně se mi hodí, že autorka počítá s tím, že ten, kdo po kuchařce sáhne, je kuchařský analfabet a potřebuje v receptu připomenout i naprosté samozřejmosti. Pár receptů vyzoušela i mamka a zatím můžeme potvrdit heslo knihy "jak uspět hned napoprvé".

Semestr, který možná ani nebyl

17. květen 2016 | 09.13 | rubrika: Snaha o Mgr.

Aspoň mi to tak připadá. Zkouškové? Zase? A co se mám učit? Nic jsme nestihli probrat!

Koza zahradníkem

9. květen 2016 | 07.09 | rubrika: Zažito a přežito

Někdy před rokem touhle dobou jsem náhodou přišla k novému hobby. Babka k velké objednávce ze zahradnictví dostala jako dárek třípatrovou bylinkovou zahrádku i se semínky. Ujala jsem se jich a celé léto si zpestřila sklízením vlastní petržele, pažitky a rukoly. Povedlo se mi taky nasušit asi-tymián, jehož zásoby máme doteď, a udala jsem i vypěstovanou rukolu, kterou jsem v první fázi jejího růstu považovala za mlíčí. Nakonec jsme ji identifikovali včas a nazmar tak nepřišla. Ono to totiž neprobíhalo zase tak snadno - babka semínka zasela, ale nezaznačila si, jaká a kam. Adrenalin po celou sezónu zajištěn!